Miluji tě †

14. dubna 2014 v 15:31 | Lily^^ |  Krátké příběhy
Aloha!<3
Tak tu máte ''odpolední'' příběh, s tragickým koncem.
Trošku delší, ale myslím si, že za přečtení stojí:)
Příjemné čtení! :'3*



Je mi vším. Znamená pro mě víc než cokoliv jiného na světě, avšak mám o náš vztah obavy.
Abych se představila. Jsem Nina a je mi 16 let, a miluju jen jeho!<3
On je pro mě celý svět, moje droga. Je můj, a já jeho.

S Kylem chodím už rok a půl, a jako by jsme se znali celý život. Prostě vztah.
Trávíme spolu čas, občas zavládne dusno, ale to vždycky vyřešíme. Máme spolu tolik vzpomínek, a já vám mám o něm taky hodně co říct. Ano, jako bych ho znala celý život, ale moc dobře jsem nepoznala jeho temnou strnáku, až jsem na to doplatila jenom já.

Asi zhruba před dvěmi lety se to všechno zbrklo, moc si to nepamatuju, ale pořád to vidím před sebou. A ještě si vzpomínám na moje pocity. S Kylem jsme chodili do stejné školy, a postoupili jsme do druhého ročníku střední školy.
Když nastalo léto, volno, tak jsme trávili hodně času spolu. Chodili jsme na výlety, na poutě, do parku na procházky, dokonce jsme podnikli zájezd do Paříže!
Avšak nejraději jsme to měli na našem kopečku, kousek od louky, kde byl výhled na krásnou přírodu.

Jednou jsme tam s Kylem šli na celé odpoledne. Když jsme došli na místo, roztáhli jsme si tam deku, lehli jsme si a povídali si pod vysokým rozkvetlým stromem ♥
Najednou jsme uslyšeli něčí hlasy. Na louku přišla nějaká nová rodina, která se přistěhovala do města.
Jen jsem zvedla hlavu a viděla jsem mladou paní, otce zřejmě, malou holčičku a dívku stejného věku jako já.
Když už bylo dost pozdě, šli jsme ke mě a Kyle u mě přespal.

Na druhý den jsem se probudila, a Kyle nikde. Otočila jsem hlavu doleva, a na poštáři vidím vzkaz: ''Promin Nino, musel jsem jít, volala mamka. Potom ti napíšu. Miluji tě -K'''.
Tak jsem vstala, a připravila jsem se na procházku s Olí. Jen jsem vzala vodítko, a šla jsem.
Měla jsem namířeno ke kamarádce se kterou jsem šla na místo, kde chodím s Kylem.
Když jsme došli na místo, tak jsem uviděla Kyla s tou novou holkou, pod stromem a líbají se, kde leží vždycky já s Kylem.

Nevěděla jsem, co to má znamenat. Ještě včera byl věrný jako pes, a dneska mě jakoby odkpne jako kus hadru?
Vůbec jsem to nechápala, ale nenechala jsem si to líbit. Šla jsem přímo k nim. ''Počkej Nino, opravdu chceš riskovat?'' řekla Haley. ''A co bych měla riskovat, je to můj kluk, a on se tam válí s cizí holkou. Jdu tam! Potom ti zavolám, čau''.
Haley odešla a já šla na věc.

Když jsem došla k našemu stromu.. ''Ehm, ehm'' řekla jsem povýšeně.
''Nino? Co tu děláš?'' zakoktal se Kyle. ''To bych se měla spíše ptát já tebe. Nemyslíš? Vy se znáte?''.
Kyle něco rychle ze sebe vydoloval: ''Tak trošku. Tohle je moje kamarádka Jane''.
V tu chvíli se mi zatemnělo před očima. Měla jsem chuť mu plivnout do obličeje, a říct mu, jak moc ho nenávidím!
''Tak kamarádka jo? A není náhodou ztaky ještě s výhodami?!'' řekla jsem rozzuřeně.
Kyle nestačil doříct poslední větu, když jsem odcházela s brekem, a představou, že není možné že by tohle někdy udělal.

Když jsem došla domů, práskla jsem dveřmi, lehla na postel a začala brečet jako želva..
Čekala jsem, že mi napíše nebo zavolá, ale celé odpoledne se mi ani jednou neozval.
Když už jsem se trochu uklidnila, šla jsem se večer projít - sama.
Se sklopenou hlavou jsem kráčela cestičkou která vedla na louku. Vzpomínala jsem na všechny chvilky, ztrávené s ním.
Když jsem došla k louce, sedla jsem ti pod strom, kde jsme vždycky bývali.

V hlavě se mi přehrávalo, co byh mu měla říct, nebo udělat.
Když jsem tak seděla, viděla jsem někoho jít v dálce. Byl to Kyle. Nevím proč, ale zároven jsem byla šťastná, ikdyž jsem ho nechtěla už nikdy vidět. Ale nešel sám. Jakoby se vedle něj vynořila Jane, která ho doprovázela.
Jak naivní jsem byla. Jak blbá jsem byla, když jsem si myslela, že to zlé bude všechno zamnou. Už jsem to nevydržela.
Vstala jsem, a šla k nim.

''Děláš si srandu?! Jak si ji můžeš dotáhnout až sem?! A co tohle všechno má vůbec znamenat??!'' prohlásila jsem.
Kyle mě nevědomky nevnímal, obešel mě, a šel dál. Z očí se mi spustily tísíce slz. Měli namířeno přes louku k řmalému jezeru, kde si chtěli sednout. Sledovala jsem je. Když jsem je viděla, schovala jsem se za strom, a v tu chvíli se semnou něco stalo.
To, co bych v životě nikdy nikomu neudělala, a jemu obzvlášť ne. Dá se říct, že mi ruplo v bedně.

Když Jane řekla, že si potřebuje odskočit, a šla za strom, za kterým jsem byla já, začala jsem ji škrtit.
Až do nevědí, až do úplného konce. Naštěstí nebylo nic slyšet, ale Kyle si už dělal starosti. Zvedl se, a šel se podívat co Jane dělá. Když ji uviděl ležet na zemi mrtvou, Nenabral dost síly, aby to unesl. Když Kyle oplakával tu nešťastnou událost, s postrany jsem se objevila já, která jsem konečně dostala slovo.

Podíval se na mě z hrůzou co tu dělám. Nepustila jsem ho ke slovu, všechnu zlost a nenávist jsem na něj vypustila jako nějaký odpad. Pak jsem to už nevydržela, a řekla, jak moc mi chybí, a že nechápu, proč to udělal. A zároven jsem nechápala, proč jsem to řekla. Ale nesmím zapomenout, co mi všechno udělal. Kyla jsem zhodila nevědomky do jezera, a nešťastnou náhodou bylo v jezeře spadlé elektrické vedení, které se bude opravovat.
Nastalo ticho, a bylo po všem..

O rok později...
Nyní se nacházím v psychiatrické léčebně, kde trávím svůj čas už rok.
Zřejmě mám psychickou poruchu se sebeovládáním, ikdyž si připadám zcela normální. Lituju toho dodnes, co jsem způsobila ostatním, ale i sama sobě. Ale na druhou stranu jsem ráda, že ti dva dostali lekci, která jim sáhla na život. Však jen díky tomu, jsem zkončila tam kde ted' jsem.
Ten moment, ten čas v tu chvíli už nedokážu vrátit, a Kyla už nikdy neuvidím, ikdybych ho nechtěla vidět samotná já.
Nevím, jak dlouho tu budu, a nevím, jak dlouho budu nenávidět svět i sama sebe. Ale jedno vám řeknu:
Nikdy nejednejte v daný okamžik, špatnou volbou. Protože ty slova a činy nelze vrátit zpět.
A těmito mnoha způsoby můžete ztratit nejen kontakt s okolním světem, ale i rodinu a přátele.




Btw. Líbil se vám příběh? Nebyla to nějaká kravina? :DD* A nebylo to moc dlouhé?
>> COMMENT << :'3*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 meddie-stories meddie-stories | E-mail | 17. dubna 2014 v 13:19 | Reagovat

Ou maj gáš. Super! :D neva ze to bylo dlouhý:3  moc hezky se to čte takže neva:3

2 KateNecky KateNecky | Web | 17. dubna 2014 v 15:23 | Reagovat

Ahoj, vím že neobíhám, ale prosím podívejte se na můj blog na poslední článek, je to tam tak nějak vysvětlené .)

3 Lily^^ Lily^^ | Web | 17. dubna 2014 v 18:29 | Reagovat

[1]: To jsem moc rada :-) ='33* <3
[2]: Ne, nevadi, aspon ze jsi dala coment :D  :-) Cetla jsem :-( Nemas blog ;-) Zkus mu dodat ''smrnc'', nejak ho vystajlovat a zamer se na urcite tema :-) Jinak hodne stesti :-) <33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama